Návštěva jizerských hor

Návštěva jizerských hor

05.08.2015

  • Místo konání: Harrachov

Rostoucí potřeby energií, ale i rozvinutí obchodu především s textilní, sklářskou a bižutérní produkcí stálo u záměru propojení s dolnoslezskou uhelnou pánví železnicí, ze slezské strany již před 2. světovou válkou elektrifikovanou.

START: HÁBŮV MOST
CÍL: ŽEL. STANICE MÝTINY
DÉLKA: 4,8 km
PŘEVÝŠENÍ: 168 m
OBTÍŽNOST: střední
KOČÁRKY: NE
VYUŽITÍ HARRABUSU: ANO

Záměr z poloviny 19. století prodloužit martinicko-rokytnickou dráhu podporovaný spolkem v čele s hrabětem Harrachem postrádal právě ten rozhodující motiv, proč se k hranici začala železná dráha blížit dříve od Liberce. Původně měla již trasa od Pardubic do Liberce vést přes Jablonec, avšak nakonec ústřední ředitelství rakouských drah prosadilo trasu přes Turnov. Podnikatelé v čele s textilním baronem Liebigem a sklářským magnátem Riedlem, kteří měli na jižním podhůří Jizerských hor značné ekonomické aktivity, se ale opět s aktivní podporou hraběte Harracha nevzdávali. Získali licenci na její odbočku, která se v roce 1887 začala do Jablonce stavět. Již v příštím roce tam přijel první vlak, v roce 1884 byl připojen Tanvald, v roce 1892 Kořenov, v témže roce byla trať propojena přes Jizeru s německou dráhou. Harrach nepřestával věřit v propojení trati s Rokytnicí a tento záměr společnost realizující soukromou trať od Liberce dlouho také sledovala.
Terénní podmínky úseku Tanvald-Kořenov vyžadovaly zásadní technické řešení, snaha přivést trať co nejblíže továrnám zmíněných podnikatelů a překonat i výškové poměry přiměla projektanty zvolit technologii vycházející ze systému Abtovy ozubnicové dráhy. Stavba se snažila minimalizovat využití tunelů, největší překážkou byl takřka kilometrový polubenský, v tvrdé žule ražený dvacet čtyři hodin denně celkem 860 dnů.
Trať se brzy stala nejfrekventovanější českou lokálkou. Vlaky s českou průmyslovou produkcí se míjely s vagony plnými slezského hnědého uhlí. Svůj prostor si však mezi nimi vybojovaly osobní vlaky přivážející do krkonošských center Harrachov a Szklarská Poreba/Piechowice turisty a lázeňské hosty.
Trať na české straně, kde Abtova ozubnicová dráha překonává stoupání až 57 promile, a proto bylo dlouho nutné k provozu využít speciálních lokomotiv z florisdorfské lokomotivky firmy Demler a po 2. světové válce dalších strojů rakouské provenience, je i uznanou technickou památkou.
Dnešní trasa vás také vede místy čilého přeshraničního ruchu. Ať již na druhé straně hor bylo pruské či německé území, Polsko nevyjímaje, občané obou stran hranic vždy využívali rozdílností

 

zpět